DEN PRVNÍ

Tak zase jedna vyjížďka za náma. A vše to začlo tak nevinně. Nejdřív, že se jen pojedem kouknout na Šumavu, bo prý je tam hezky - a fakt je! Jenže pak se v mém "chorém" mozku zrodil nápad - dojet během jednoho dne až do Aše bez použití dálnic. A jelikož je Benda taky už mírně "chorý", jelo se.
Když sme se ráno sešli klasicky na Benzince u vlakáče, oba sme byli v poho a vysmátí. První polovina cesty probíhala fajně, bo cestu sem znal. Jezdím po ní na Jawáč. Jenže od Havlíčkova Brodu už nastával mírný problém, protože cestu už sem neznal a tak se jelo podle mapy. Naštěstí vše dobře dopadlo, mapa fungovala a náš orientační smysl taky! Do Aše jsme dojeli něco po 8 hodině večerní, ale pěkně znechuceni. Měli sme za sebou 640 kilometrů - náš osobní rekord.

Křivoklát

Přespat sme chtěli někde v lese, ale tento záměr se poněkud nepovedl a tak sme spali na benzínce kousek před Aší. Jinak musím podotknout, že Aš je večer velice přátelské město. Všude plno aut, němců a holek. Všechny se na nás smály, mávaly na nás a podobně. Ale asi tam nemaj normální bílé žárovky, protože skoro v každém okně to svítilo červeně... asi nedošlo zboží, čí co...

DEN DRUHÝ

Ráno sme se vydali do centra Aše a pak směr Františkovy lázně. Krásné město, ale ty ceny! No a pak už hybaj směr Šumava.

Šumava nás přivítala krásnou modrou oblohou a nádhernou přírodou. Fakt je tam krásně. Zakotvili sme to na Boubíně - super kemp a dobrej správce. Postavili sme stany, provedli nějakou tu hygienu - kura ta voda byla ledová jak hrom. A pak sme šli do toho slavného pralesa. Je to docela zajímavé. Poté večeře a večer samozřejmě oheň. No prostě pohoda, klídek...

"...kam příště na dovolenou? Benda chce na Kvildu, ale mě se moc nechce..."

DEN TŘETÍ

Ráno bylo nádherný, ale dost studený. Naštěstí vše zpravil teplý čajíček. Sbalit se a vyjet, byla asi otázka hoďky. Když sme se koukali do mapy, zjistili sme, že je to kousek do Volyně a pak do HOŠTIC. A jelikož jsou Hoštice slavné, museli jsme tam i my, bo sme tež slavní... Hoštice mě mírné zklamaly. Jsou strašně malé... Prostě v tom filmu to vypadalo větší. A ještě jedno, nemaj tam vůbec žádný obchod. I pro rohlíky nás posílali do Volyně. No ale o to tady nejde, hlavně že sme tam byli. No a pak sme pokračovali směr Týn nad Vltavou. Po cestě sme potkali Temelín - kura to je velký komplex. Pak už směr Jindřichův Hradec, Třebíč, Telč a Dalešická přehrada. Ještě musím podotknout, že celou cestu nás provázel silný vítr, který podstatně znepříjemňoval cestu. I po rovince sem jel v náklonu, no prostě hrůza.
Kdo to nepozná, ať se stydí!!

Po příjezdu k Dalešicím, sem dostal SMS s ohlášením příchodu špatného počasí. No a osobně moc v dešti jezdit nemusím, teda pokud nemusím. Ale furt se nám nějak nechtělo dom. Nakonec sme si museli hodit korunou a osud rozhodl za nás - jede se dom. No a jelikož bylo kolem 5 hodiny večerní, šupli sme to přes dálnici na Olmik - jinak dálnice je pěknej hnus, pokud nebudu muset, už po ni na motorce nepojedu, bo mě to težce nebaví!!
Vyjížďku sme "slavnostně" ukončili v motobaru v Bílovci. Celkem sme za 3 dny najeli nějakých 1400 km, vesměs po kvalitních cestách a hlavně za nádherného počasí. Ale nejhezčí cesty byli asi na Šumavě...