…pro mnohé chvílí nudy, někdo ten pocit nesnese, a tak jde válet sudy…. Nebo tak nějak to zpívá Jirka Schelinger. Ale já místo válení sudů sedl na motorku a jel se projet.

Po delší době jsem opět vytáhnul na cesty svou Jawu 250. Neděle k vyjížďce přímo vybízela. Přítelkyně byla po hektickém týdnu nějaká znavená a proto jsem na cestu vyrazil sám. Bo já se nejlíp odreaguju na motorce.

Z Ostravy vyrážím něco kolem jedenácté a směřuju do Kozlovic do restaurace Na mlýně. Nejsem tu prvně a Slon mi zde doporučil místní zelňačku. A jelikož se blíží poledne, dávám si ji jako takový lehký oběd. Po obídku trávím hezky u birellka a posléze si i z lehka fotím místní areál. Maj to tu fakt hezký :o)

Najezenej, napitej, třeba zas vyrazit na cestu. Ale kaj? Když už sem pil ten radegast, napadlo mě zajet na Pustevny. Bude to aspoň taková malá zkouška stoupavosti motorky. Musím říct, že zkouškou prošla bez ztráty věnečku. Na Pustevnách jako již tradičně mraky lidí. Dávám si tu půlhodinovou pauzičku. To ležení v trávě na sluníčku má vážně něco do sebe. Kolem chodí lidi a sem tam někdo hodí okem na moji jawku a pochválí.

Tak pauza je u konce, Bych tu i zůstal, ale hrozí riziko, že usnu a probudím se až večer. Takže hurá do sedla, sjet kopec do Prostřední Bečvy a pak směr Bílá. Přes Hamry to šlo krásně. Motorka si brumlala vesele na čtyřku a jela kopec nekopec. A když už jsem tu, tak se konečně kouknu na hráz přehrady Šance. Jel jsem tudma už tolikrát, ale nikdy jsem se tu nestavil. V tom má Jawa výhodu, člověk jede pomalu a není tím pádem problém kdekoli a kdykoli zastavit.

Vyrážím do Ostravice a bleske mi hlavou myšlenka, navštívit zde kámoše. Bohužel se s ním míjím – zrovna odjel do Žiliny. Tak jsem alespoň pokecal s jeho maminou. A z Ostravice to už beru směr domov. Jen ještě v Pržně odbočuji na Janovice, páč si myslím, že vyjedu někde v Nošovicích. Ale kdepak. Vyjel jsem kousek před Raškovicemi. Nu což, ale aspoň sem zas o něco chytřejší.. . :o)

Přes Nošovice a Lučinu to beru směr Havířov. Zde je v plánu navštívit Vidlu. Daří se mi ho zastihnout na chatě. Tak jsme pokecali, zas něco pořešili. A pak už opravdu domů, bo začínám mít hlad a na večeři mám slíbené kuřecí řízky…. :o)

ZÁVĚREM

200 km na jawě a zadek mám placatej.... :o)