Sobota, mám volno, není do čeho „píchnout“. Původní plán jet na sraz do Zborova je zhacen díky počasí. Podle meteorologů nemá do večera pršet (sem zvědav, kdy se naučí předpovídat pořádně). Na netu Thymallus, jednoduchá domluva. Jen nastává problém. Neví se kam se pojede. Naštěstí je tady spásný nápad – Svatý Kopeček u Olomouce. Sraz je určen na dvě hodiny v Ostravě.

Vyrážíme směr Bílovec, kde Thymallus tankuje. Pak se jede klasickou cestou na Olmik přes Fulnek, Odry, Potštát, Daskabáty, Svatý Kopeček. Zaparkujeme motorky a jdeme se kouknout na kostel. Když jsem zde byl před třemi lety, opravovali ho, toto trvá až do dnes.

Po obhlídce jdeme na kafčo a já na birrela. Hospa je nějaká divná, zapomněli mi donést objednanou česnečku, naštěstí prej vůbec nebyla dobrá.
Po občerstvení jdeme k místním stánkařům, kde nás předtím zvali do nově otevřené půjčovny wehiklů. Jsou to samé roztodivné věcičky: jednokolka, trojkolka, brusle do terénu a podobně.

Nakonec je nám půjčena jednokolka a my se na ni s Thymallem jdeme naučit jezdit. Není to vůbec žádná sranda, ale po chvilce tréninku nám jde jet rovně. Samozřejmě za pomoci – musíme se podpírat. Ale musím uznat, že je to docela sranda a člověk se u toho zpotí daleko víc než u spiningu.

Další wehikl, který jsme vyzkoušeli byla trojkolka, která mě docela uchvátila… hlavně se mi líbilo její chování v zatáčkách při rychlejší jízdě. Dost mi to připomínalo motokáru. Jen ta cena od 25 tis kč nahoru se mi až tak moc nelíbila.

jednoduché a funkční

No a po téhle malé kulturně sportovní vložce hurá dom. Původně jsme chtěli jet přes Šternberk, ale tam se jela Ecce Homo, takže to musíme vzít bokem směr Moravský Beroun. Jedeme přes největší kotěhulky a za cestu by se podle mě nemuseli stydět ani v Polsku. Sem tam by se hodilo enduro až kroska. Ale sme drsní a projíždíme. U Moravského Berouna začíná být mokrá cesta a jemně mrholí. Zastavuju a oblékám pro jistotu nemok. Mrholení se nás drží až do Vítkova, kde přechází v mírný déšť.

Dojíždíme do Bílovce a já musím natankovat a také začíná docela slušném liják. Zastavujeme u Hanky a po natankování jdem opět na kafčo. Já si dávám česnečku – konečně na mě nezapomněli. Je fakt dobrá, ale strašně sytá a brzo sem plnej.

Snězeno, dopito, venku přestalo pršet a tak sedáme na mašiny a jedeme domů. Doma kouknu na tacháč a přibylo mi zhruba 250 km. Takže docela pěknej výlet, jen mohlo být lepší počasí, ale i tak to bylo bomba…