Je to k nevíře, ale je za námi první výjezdní zasedání s Jižany. Po měsíci plánování a dohadování se tato akce uskutečnila. Původní záměr byl sice kvůli nedostatku sně(c)hu trošičku přehodnocen, ale myslím, že ne o moc. Zasedání se konalo na Sokolské chatě v Zubří. Samotné místo by se dalo popsat jako na samotě u lesa :o)

PÁTEK

Na chatu jsme jeli společně s mojí přítelkyní, Gapou a Albou a v druhém voze jel náš provijaňták – Pilotka. Na místo setkání s ostatními, jsme dorazili něco kolem půl šesté. Na dané místo pro nás přijelo navigační vozidlo, za jehož volantem seděl Cornellius a roli navigátora na sebe vzal Waltr. Když nás vedli nahoru, myslel sem, že si dělají srandu, jelikož najednou se jaksi ztratil asfalt a místo luk sme byli v lese.

Chata, jsme na místě. V chatě se svítí a topí – holt někteří tam jsou už skoro od oběda. Na prahu nás vítá Tobig a hned za ním Fester, Tarabys, Perchtička a taky Lenka od Tobiga. Jdeme se ubytovat do horních pokojů a následovně se  hned vracíme do víru dění. Najíst se, to je třeba. V mezičase Pilotka zapojila věž. A to byla asi ta osudová chyba, jelikož se celé výjezdní zasedání změnilo v jednu nepřetržitou kalbu. Začínalo to tak nevinně. Pivečka se čepovala, jedly se řízkořezy, pizzaštrůdl, chipsy a podobné párty věci. Jenže s přibývajícím alkoholem v krvi se stupňoval i exhibicionismus některých a začalo se trsat. Waltrův hudební výběr – teda myslím, že byl jeho – dělal radost skoro všem. Každý si našel tu svou… :o)

Zde musím podotknout Tarabysův skvělý taneční výstup a hlavně za uvedení nového filmu Rocky 6 – hlavní role Tarabys. Kdo neviděl, nepochopí. Proto ani nemá cenu Vám to zde popisovat ( ale zmínit jsem se musel :o) ). Prostě jsme se všichni váleli asi 15 minut v křeči – smíchy.

No a abych to neprodlužoval, pařilo se podle slov účastníků někdy do 4 do rána. Já to pro jistotu zabalil už kolem jedné hodiny ranní. Chtěl jsem být fit na sobotní turistiku.

SOBOTA

Ráno mě probouzí něčí mohutné chrápání – nebudeme dotyčného jmenovat, viď Watře :o) . Hezky pomalu sejít dolů na ranní teplý čajíček s rumíčkem a nějakou tu snídani. No a pomalu se taky začalo plánovat, kam se pojede na ten výletík. Nakonec byla radou starších vybrána návštěva skanzenu v Rožnově. V deset hodin byly připraveny dvě auta k odjezdu. Na výlet nás jelo 9, zbytek zůstal na chatě – přece musel někdo hlídat a topit, no ne…

Po příjezdu do Rožnova nás udivila prázdnota skanzenu. Teprve zde nám došlo, že zde asi taky jedou jen přes sezónu. No nic. Bylo třeba zvolit alternativní plán. Rozhodnuto, odsouhlašeno, jede se na Bystřičku a po cestě se stavíme na obídek. Waltr navrhuje jednu hospůdku, kterou zná a ke které zná dobře cestu. Díky jeho znalosti místních cest a cestiček jsme poznali opět kus Valašska - neplánovaně. Byla to taková ta klasická zkratka :o)  Ale nakonec vše dobře dopadlo a nalezli jsme onu zmíněnou hospůdku, kde jsme tak lehce poobědvali. Pak ještě nafotit nějaké ty panoramata a hurá k přehradě. Po příjezdu k přehradě byl opět zvolen směr hospoda, fakt nevím proč, když venku bylo tak krásně a zima :o). Tato návštěva kulturního zařízení však netrvala nijak dlouho. Bylo přece jen třeba se vrátit na chalupu a zkontrolovat ostatní, jestli dobře hlídají a topí.

Na chatě bylo příjemně teplo. Honem uvařit čajíček a k tomu opět rumíček. Dokud je. Když sem viděl ty hory jídla na stolech, neodolal sem. Ale nebyl sem sám, u stolu byli všichni a všichni do sebe cpali jídlo. Po, řekněme večeři, byl čas na nějakou tu zábavu. Bylo navrženo zahrát si Aktivity, které jsem měl náhodou s sebou. Kdo tuto hru nezná, pokusím se mu jí popsat. Banda se rozdělí do malých skupin, u nás to byli 4 dvojice. A ta musí projít jednotlivými úkoly, které musí buď namalovat, okecat a nebo předvést. Úkoly nejsou nikterak složité, ale najdou se i věci doslova prekérní. Předveďte třeba takový nevěstinec. Naštěstí třeba tohoto úkolu se Gapa zhostila přímo dokonale :o) A podobných vychytávej tam bylo plno. Všichni například obdivovali Albovo výtvarné nadání. Jeho pavouk a nebo nehet by mohl klidně viset v Lůvru ( píšu to tak, jak se to čte :o) ). Největší rachot byl vždy při otevřené hře, jelikož to hádali všichni najednou. I když přeřvat Gapu byl skoro nadlidský čin. Bylo usouzeno, že je dokonce hlučnější než já s Pilotkou. A to už je co říct. V této hře se ale nejlépe umístili Pilotka s HonzouTA .

Hra byla dohrána a hudba v pozadí se zdála být poněkud hlasitější. Všem nám bylo jasné, že je to poslední večer a je proto třeba to rozjet. Nejlépe toto pochopila Gapa, která to rozjela až na maximum. Na ní už prostě nikdo neměl. V rychlosti pohybu ji chtěl dohnat i pejsek, ale marně. A její waaaauuuuu mi doteď zní v uších. Posléze jsme ytvořili společně s Tarabysem a Waltrem nepřekonatelné trio. Naše scénky – sjezd na bobech, Rally Paříš Dakar v Tatře 148, či vystoupení nejrůznějších rockových metalových skupin nemělo konkurenci. Tedy vlastně mělo, ale tu jsme si vytvořili sami sobě, jelikož jsme společně odehráli další pokračování veleúspěšného Rockyho – Rocky 7. V hlavní roli opět nepřekonatelný Tarabys.

Večer byl završen koncertem Fredyho Mercuryho (nevím jak je TO možné, ale opět ho předváděl Tarabys) . No prostě se blblo a pařilo až někdy do půl třetí ráno. No to sem šel teda spát já s Lenkou. Fester, Refi a pár dalších pařili dál.

NEDĚLE

Vstávání do chladného rána mi jaksi nedělá dobře. Se mi nikdy z toho vyhřátého spacáku nechce. Ale musel sem. Hlad byl silnější. Všichni jsme se opět sešli ve společenském stavu a bavili se na úkor druhých. Mě přestaly fungovat hlasivky a někteří zas vypadali, jak by je přejel parní válec. Ale bylo zhodnoceno, že se akce nadmíru podařila. A všichni se už těšíme na další chatu. Kolem 11. opouštíme místo konání a jedeme směr domů.

Po cestě nás ale potkává nehezká příhoda. Nad obcí Tichá, stojí v poli dvě krosky a vedle na trávě jeden leží a druhý je nad ním skloněný. Zastavujeme a nabízíme pomoc. Ten co leží totiž upadl a měl otevřenou frakturu. Nebyl to příjemný pohled. Naštěstí hned po nás dojíždí na místo i kamarád motokrosařů a společně nakládáme zraněného do auta. Klučina řval jak hrom a já se mu vůbec nedivím… Tímto mu přeji brzké uzdravení

ZÁVĚR

Nářez, maximálně propařenej víkend. Kdy že se jede na další akci?