wz
 

     
 

PŘÍPRAVA

 
 

O těhle závodech jsem už hodně slyšel a viděl i pár fotek. A po loňské návštěvě Hořic a svezení se na této nádherné přírodní trati mi bylo jasné, že se sem musím vrátit a kouknout na závody. A jelikož jsem jemně blázen do historiků, nebyla jiná volba než právě ČTT. Sice jsem chtěl již začátkem května dojet na 300 zatáček Gustava Havla, ale to mi nevyšlo z důvodu nepřízně počasí. Tak jsem si to vynahradil nyní :o)

Na tuto akci jsem měl jet původně se Slonem, Mirkem a Davidem. Ale Slonovi to nějak nevyšlo finančně, Mira se jel někam sjet.. a nebo jet sjíždět řeku... fakt nevím. No a David? Ten celou dobu tvrdil že jede, ale den před odjezdem mu do toho něco neodkladného vlezlo. Takže nezbývalo než jet sám - teda s Lenkou :o)

Horší však bylo, že sem pořád měl foťák v opravě. A to mě docela štvalo, jelikož jsem si na focení hodně zvykl. Naštěstí tuto situaci zachránil David, když mi na Hořice zapůjčil svůj nový fotoaparát Canon S5 ( ano je to reklama, máte pravdu ) Ale tato reklama je na místě, jelikož se mi s tímto foťákem velice dobře fotilo a myslím že i snímky jsou líbivé :o)

Veškeré fota najdete v galerii. Mám jich necelých 800 a prostě jsem nevěděl, které vybrat. Odkaz na galerie najdete úplně dole :o)

 
     
 

PÁTEK

 
  Beru si půl dne dovolenou, abych nemusel jet do Hořic jako blázen a trochu si tu cestu i užil. Bohužel Lenka si volno vzít nemůže. Naštěstí končí relativně brzo a tak kolem půl druhé můžeme vyrazit na cestu. Motorka je nabalená, byt zamčen, vyrážíme. Jedeme směr Opava a po silnici č. 11 chci pokračovat až do Hradce. Plány mi však hatí dopravní zácpa ve Velké Polomi. Obracím proto motorku směr Bílovec. Chca nechca beru to směr dálnice do Olmiku a pak do Hradce. Naštěstí od Mohelnice už jedeme jen po silnici 1. třídy a tak cesta relativně příjemně ubíhá.  
     
 

Holubice - pomník Emila Holuba

 
 

 
     
 

Kolem půl šesté jsme v Hořicích. Kemp mám rezervovaný snad už od března. Chatička malá, ale útulná. Vytahujeme stolek před chatku a jde se večeřet. Poté jdeme do kempu Pod věží, kde se nalézá depo. Mám zde taky jeden úkol, najít kámoše z netu - Kubu, který tu jede se svou Jawou 350. Kupujeme si s Lenkou depenky a při jednom i lístky na sobotní a nedělní závody.

 
     
 

naše chatička

 
 

 
     
 

Procházím mezi stroji a jen obdivuji. Foťák hází jedno foto za druhým. Všude je něco zajímavého a navíc krásného. Teda pro mne. Kam se na to hrabe moderní GP. Tyhle stroje maj duši :o)

Depo jsme prošli celé, ale Kubu se mi nedaří najít. A ani jeho stroj. Naštěstí ho však zanedlouho potkávám na jeho dalším stroji a tak se konečně vidíme. Bo do teď se známe jen přes monitor ;o) . Je to opravdovej fanda. Kecáme a začíná se připozdívat. Tudíž se s Lenkou loučíme a jdeme dolů do kempu kde máme chatku.

 
     
 

   

   

 
     
 

kamarád Kuba a jeho stroj

 
 

 
     
 

nádherný A.J.S.

 
 

 

 
     
  SOBOTA  
 

Vstáváme kolem sedmé ranní. Venku příjemně svítí sluníčko. Vyndáváme vařič a nechávám ohřát vodu na ranní kafe. K tomu jablečný závin. Veget :o) Dopolední tréninky začínají kolem deváté, takže máme relativně dost času.

Posnídáno, nádobí umyto. Můžeme vyrazit na trať. Naším prvním stanovištěm je startovní rovinka. Zde si dávám první pivečko a potkávám kamaráda z Rychvaldu - Hašiše. Chvíli kecáme a mezi tím začínají tréninky. Foťák je nachystán, můžeme jít na věc. První startuje kategorie Vintage a Post Vintage, což jsou stroje od roku 1920 až do roku 1949. Je opravdu se na co koukat. 30 minut uteklo jako voda a za chvíli začíná další kategorie. Nechceme ale s Lenkou prosedět cele závody na jednom místě a tak se přemisťujeme do centra. Zde se usídlujeme v zatáčce Pod Borkem. Opět jedna kategorie a opět zrobeno hromada fotek. V další pauze jdeme navštívit obchody - nakoupit potraviny a nezbytné Hořické trubičky :o)

Po nákupech čekáme, až dojede stávající kategorie a přemisťujeme se na další stanoviště - na Jabloňák. Je zde docela hezká utáhlá zatáčka. Ale pořád to není ono. Chce to najít lepší flek. To se nám daří při dalším přesunu. Zůstáváme totiž U hasičárny. Je zde krásný esíčko - výjezd z náměstí a nájezd na rovinku pod vodojemem. Konečně pořádnej flek :o) Zůstáváme zde i na sajdy. A děláme dobře. Mám odsud velice pěkné snímky.

Sajdy za náma, dvanáctá hodina taky, jdem se najíst. Naštěstí do centra to je kousek. Kupodivu nalézáme i volnou restauraci. a nevaří zde vůbec zle... Česnečka a poté kuřecí steak nám docela dost zvedají náladu :o)

Je kolem druhé a rozhodujeme se kam se přemístíme nyní. Volíme ústup do kopců - neboli zpět do kempu Pod věží. Cestou se ještě zastavuju v zatáčce U Nálevků a pak už hajdy do depa. Kouknout na stroje, které byly včera přikryté a opět pokecat s Kubou a poptat se ho jak mu to jezdí.

No Kuba musí na trať, jdem se teda kouknout na další místečko na trati. Poslední zastávkou je Dachovské esíčko. Máme to docela blízko k chatce :o) . Zde zůstáváme až do konce sobotních tréninků.

Po šesté večerní se vracíme zpět do kempu. Robíme večeři. A co teď? Naštěstí mám s sebou mini petanque, který jsem dostal k narozeninám od kamaráda Mirka. Je to docela prča.. Hlavně hrát to na tom křivém travnatém povrchu.

Dohráno, všeho moc škodí. Uvažujeme nad tím, že se pomalu položíme do lužka, když mě jeden z obyvatel kempu  - motorkář - tahá na pivo. Netrvá mu to dlouho. Během chvíle už hrneme do hospůdky kde nás čeká parta asi 7 lidí. Všechno to jsou lidi od Olomouce a většina z nich veteránisti. Takže je asi jasné, o čem se větší část večera bavíme :o) .

 
     
  NEDĚLE  
  Závody začínají v devět ráno a do té doby se musíme nasnídat, sbalit a uklidit chatku. Chceme se totiž kouknout na start prvních tří kategorií a potom pomalu vyrazit směr Ostrava a ještě se někde stavit. Vše se nám daří a kolem půl deváté už sedíme u startovací rovinky.

zabíráme podle mne hodně dobrá místa pro focení startu. Pomalu se začínaj i slízat další diváci. Jediné co mne mrzí je, že si nemůžu dát pivko. Je totiž děsný vedro. Slunko pere jak prokoplé...

Odbíjí devátá a je tu start - opět kategorie Vintage a Post Vintage - hned po sajdách moje nejoblíbenější. Je to paráda. Do zahřívacího kola se startuje jak za starejch časů - roztlačuje se... a do ostrých kol se už jede se zahřátým motorem. Je to neuvěřitelná krása, jak se všechny ty stařičké stroje třesou a čekaj, až startmaršál mávne praporem. A je tu start. neuvěřitelný rachot. Ale krásnej. Objíždí se šest kol a pak konec.

Čekáme ještě na další dva starty. Jenže pak se již blíží náš čas odjezdu. Mizíme tedy zpět do kempu, převlíkáme se do motohadrů,platíme lidových 130 kč za osobu/noc a valíme zpátky do Ostravy.

Cestou se chcem stavit kouknout na nějaký ten hrad či zámek. Bereme to stejnou cestou jakou jsme přijeli. Tedy přes Hradec a na Mohelnici po silnici č. 35. Cestou zastavujeme v Holicích na oběd a poté v Litomyšli. Mají tady docela hezký zámeček. Je tu probíhá zas nějaký hudební festival či co, takže se kocháme jen venkovním zevnějškem.

Další zastávka je zámek Úsov. Jenže zámek je na kopcu a my pod ním... V tom hicu se nám moc chodit pěšky nechce. Proto dáváme aspoň zmrzlinku :o)

Zde nás však dohání smutná zpráva, že na závodech se právě zabili otec a dcera Zachovalovi, kteří jeli na sajdě Jawa 500 DOHC :o( Toto se dovídám přes SMS od Davida. Docela mě to zaráží a je mi to líto.

Zbytek cesty je mi už relativně znám. Beru to přes Libavou, Budišov a Vítkov. Výlet končíme klasicky v motobaru U Hanky v Bílovci. Dávám jednoho rychlého birella a mizím. Bo venku je pařák a dusno...

 
     
 

zámek Litomyšl

 
 

 
     
 

a terazky kaj

 
 

 
     
  ZÁVĚR  
  Co říct závěrem. Akce nádherná, stroje úžasné. Prostě příští rok jedu znova :o).  
     
  Kompletní fotogalerii naleznete  tadytady  :o) .  
  !!!  A zde je to nejlepší  :o)  !!!  
     
 

VIDEO

 
     
 
zpet