PŘÍPRAVA

Původně jsem měl tento víkend prožít na Jawáči v Čechách, ale jelikož bylo v sobotu poslední rozloučení s Mikim, musel jsem plány poněkud pozměnit. Naštěstí na tento víkend měli plán i Jižani, kteří jeli navštívit Sirotčí Hrad na Pálavě. A jelikož odjížděli až v sobotu ráno, rozhodli jsme se s Lenkou, že se k nim odpoledne přidáme.

SOBOTA

Vyjíždíme docela pozdě a to až ve dvě odpoledne. Holt dříve to nešlo. Naštěstí věci už máme sbalené, takže stač jen dojít pro čičinu, nahodit kufry a hurá na cestu. Jelikož chceme na Pálavu dojet pokud možno co nejdříve, bereme to skoro tou nejpřímější cestou.

Do Jičína po hlavním tahu¨, jelikož tahle cesta je pěkně svižná a ušetří spoustu času. Ale v Jičíně už hezky na vedlejšky směr Valme, Vsetín a Zlín. Zde dáváme první pauzu. Je totiž děsný vedro a je třeba se zchladit. Naštěstí je hned u cesty cukrárna, kde mají i zmrzlinku. A tak není co řešit. Lížu rád, lížu často… :o) mají jak točenou tak i kopečkovou, musím však podotknout, že ta točená je lepší :o) .

Zmrzlina fuč, hodin přibývá a kilometrů neubývá. Je proto čas vyrazit dál. Ze Zlína po silnici č. 497 na Uherské Hradiště. Zde zastavujeme v místním hypermarketu ( nebudu psát že v Tescu, bo to by pak byla reklama ) . Nakupujeme životně důležité potraviny – pivo, chleba a špekáčky. Na večer je totiž v plánu oheň. A už zas valíme dál. Napojujeme se na hlavní tah do Břeclavi – silnice č. 55. Ale v Uherském Ostrohu už zas odbočujme na naše oblíbené vedlejšky, páč ty hlavní, to mne moc nebaví :o)

Dál přes Moravský Písek a Vracov, kde odbočujeme na Milovice. Zde je totiž zámek, který chceme okouknout. 

Pořád horko jak hrom. Ani se mi nechce chodit, takže zámek si jde Lenka okouknout sama. V mezičase se spojuju telefonicky s Jižanama a domlouvám místo setkání. Jsou zrovna na Nových Mlýnech. Je holt sobota, tak se všici šli umýt :o) .

Lenka je zpět a můžem tedy vyrazit dál. Beru to přes Dubňany, Mutěnice a dál na Čejkovice. Sice chvíli bloudím, páč špatně odbočím, ale nic se neděje. Zajížďka není nijak velká. Dal už to jde úplně bez problému. Přes Velké Bílovice a Rakvice až do vesničky Nové Mlýny. Zde na nás již čekají Jižani. Zrovna dělají společnou fotku. Takže přijíždíme v pravý čas :o)

Je pomalu čas na postavení tábora a proto vyrážíme dobít Sirotčí Hrádek. To se nám daří vcelku dobře, Našli jsme si přímo pod hradem pěknou mýtinku, kde bychom mohli udělat tábořiště. Jenže při rozbalování věcí nastává rychlý obrat. Z poza houštin se totiž objevuje Milan. 

Milan – zuřivý ekologický fanatik, jenž se nás nelítostně snaží vypudit z louky, páč sme zajeli pár pampelišek. Popravdě – vjeli jsme bez okolků do chráněné krajinné oblasti, takže jeho zuřivost je na místě, jen to mohl podat lépe. A proč Milan? To vám nepovím, prostě jsme ho tak později nazvali a toto jméno se ujalo.

Milan přisupěl jak lokomotiva – holt je to do kopce a své auto musel nechat pod ním. První co od něj slyšíme, že chce občanky, pak že řidičáky a nakonec i techničky. My ho však ignorujeme a raději rychle balíme. Milan se pořád snaží vyvolat autoritu a chce po nás doklady. My sme však neoblomní a děláme, jako by tam nebyl. Prostě balíme a chystáme se odjet. Milan se pokouší aspoň o nějaký náznak naší omluvy. Ale pořád nic. Nakonec vše vzdává, dělá si naší fotku a rezignuje. Vidí že s náma moc nesvede. Proto najednou změkne a tvrdí, že nám teda odpouští. Asi pochopil, že z nás nic nevytříská, nikdo mu nic nedá a viděl, že mizíme. Takže svůj úkol splnil. Takže Milane, můžeš být na sebe hrdý :o)

Jak jsme rychle odjeli, tak rychle i mizíme. Sjíždíme se až dole ve městě, kde se domlouváme co bude dál, nebo spíš, kde na noc složíme hlavu. Půlka je pro kemp a druhá pro spaní na divoko někde za městem. Po nějakém tom debatování se teda vydáváme najít nějaké to spaní. Spaní nadivoko se nám však nedaří najít a proto využíváme místního kempu.

Za 200 na  noc pro dvě osoby, není co řešit.  Má to však  jednu nevýhodu. V kempu nemůžeme udělat oheň, takže špekáčky jdou v niveč. Někteří je sice jí syrové. My s Lenkou máme naštěstí ještě salám, takže hlady neumíráme.. a já k tomu i nějaké to pivo, takže já sem v klidu.

Při syrových párcích, pivu a jiném občerstvení a alkoholu sedíme až někdy do jedné hodiny ranní, páč diskuze se nám nějak rozjela. Teda tak dlouho jsme vydrželi jen já, Lenka, Tarab a Honza TA, kterého jsme snad viděl prvně tolik namluvit :o) ( Honzo, to není urážka, ale pochvala :o) ) Holt enduráci se sešli a našli společné téma, no….

NEDĚLE

V noci nás budí takový lehký větříček, který nám cloumá se stanem. Ale zas to má výhodu, ráno je stan parádně suchý, takže není problém ho brzo sbalit.

Vstáváme docela brzo a to před sedmou ranní. Na neděli mi to přijde zbytečně brzo. Ale nevadí. Aspoň toho více stihneme. Snídaně, balení, prostě klasika. Teď je jen třeba se domluvit co dál. Já s Honzou aTarabem máme jasno. Už včera jsme se domluvili, že domů pojedeme sami a vememe to nějakým lehčím offroadikem. Ale chceme s ostatníma ještě chvíli být, takže je doprovázíme do Mikulova, kde si zbytek bandy dává ranní kávičku a nějakou to dobrůtku. Zatímco ostatní lenoší na zahrádce cukrárny, my domů  přes hory a doly.

V mapě jsme si našli nějaké zpevněné cesty, které vedou přes místní kopečky. Nalézáme je díky Honzově navigaci docela bez problémů. Projíždíme nějaký ten zákaz vjezdu, abychom se dostali blíže lesům, kde čekáme nějakou tu šotolinovou cestu. Jaké je však posléze naše zklamání, když místo hezké šotolinky je hezký asfalt. Ale i ten má své kouzlo. Jsme tu jediní a jedeme krajinou, kam se v podstatě nesmí :o) Projíždíme takhle tou krajinou. Jenže posléze začíná nějak stoupat provoz v podobě cyklistů. Holt je neděle, hezky a my v podstatě jezdíme po cyklostezkách. Takže raději volíme ústup zpět na normální silnici. Třeba někde najdeme nějakou hezkou šotolinku. To se nám daří až v obci Chvalkovice. Nejdříve navštěvujeme větrný mlýn, který leží v polích a poté jedeme dobít vysílače na protějším vrchu. Konečně to co jsme hledali. Hezká šotolinka a nikde nikdo. Valíme přes pole, přes les, prostě paráda. Nakonec dojíždíme na vrchol kopce na rozcestí. Nikde však nevidíme onen vysílač. Ten se nám objevuje po ujetí asi pěti metrů. Byl potvora schován za stromy. Ale kde je ten druhý? Ten je asi o deset metrů dál. Opět se nám potvora schoval tak hezky, že jsme si ho jaksi nevšimli.

Nafoceno, lehce odpočato, mizíme zpátky do civilizace. Je totiž kolem jedné a my máme vcelku slušný hlad. Jsme poblíž Pustiměře, kde znám dobrou hospůdku. Takže další cíl je jasný :o) Jenže další zklamání. Po příjezdu do Pustiměře zjišťujeme, že v hospůdce mají dovolenou. Takže zavřeno a my musíme hledat další restauračku. Napadá mne hospůdka u Jordánů, ale to je až v Kojetíně, což je asi 5 kilometrů. Jenže pro dobrý dlabenec je člověk i chvíli ochoten počkat. A čekání se vyplatilo. Restaurace U Jordánů opět nezklamala. Kuřecí steak s broskví prostě nemá chybu.

Jsme nacpaní k prasknutí. Opravdu tu vaří skvěle. Nikomu se nechce do sedla, ale tak nějak musíme, pokud chceme dojet domů. Naštěstí zdejší cesty už jsou natolik známé, že není problém se odsud vymotat a dojet relativně bez problémů domů.

Po cestě ještě děláme dvě zastávky. První je kousek za Přerovem u přerovské rokle, kde se jezdí autokros a nejspíše i něco na motorkách. Honza zvažuje, že si trať projede, ale dříve než tam vjede, nás zastavuje jedna hodná paní, která nás varuje, že by to mohla odnést dost škaredě naše peněženka. Takže Honza svůj úmysl vzdává a raději vyrážíme na cestu.

Poslední zastávkou je návštěva zatopeného lomu ve Výklenkách. Tento lom nám ukázal na jaře Dawka, a tak jeho informaci předáváme dál. Honza zkoušel najít i cestu pro moto, ale nějak se mu to nepodařilo. Holt musíme k vodě dojít pěšky… :o)

Lom je pořád pěkný, jen je tu víc lidí než na jaře, takže už to není úplně ono.

Konec prohlídky, jedeme domů. Přece jenom se připozdívá a meteorologové dokonce na večer hlásili deště. 

No a to je konec vyprávění. Cestou přes Libavou a Bílovec se již nic nepřihodilo. Výlet to byl pěkný. Takže děkuju partě Jižanů za společnost a Honzovi TA a Tarabovi za pěknou nedělní projížďku cestou necestou :o)

Kompletní fotogalerii naleznete  tady :o)