wz
 

     
 

Je tady nová sezóna a tu je třeba nějak zahájit. A podobnou myšlenku měli i Jižani. A tak se opět jelo do Zubří na chatu, kterou zařídil Waltr. Je to prostě šikovný klučina ;o)

Sešlo se nás opět dost. Sice osazenstvo bylo jemně upraveno, protože někteří z první akce nebyli, ale někteří přbyli, ale to nijak nevadilo. Chata se opět povedla. I když se nesla v poněkud jiném duchu než posledně.

V osazenstvu sme měli i děti - Festrovy dcery. Fakt príma holky. Byla s nima sranda. Hlavně s tou mladší.

 
     
  nevidím, tudíš nejsem vidět  
   
     
 

I tato chata se nesla v duchu pití, jídla, hudby tance a dobré nálady. Ke všemu ještě přibylo promítání cestopisů.

 
     
 

důležitá součást - jídlo

 
     
     
 

První cestopis na programu bylo Waltrovo Norsko. Musím uznat, že mě tato země velice zaujala a kdybych se tam měl jet juknout, vůbec bych se tomu nebránil. I když pravdou je, že počasí jako měl právě Waltr už asi mít nebudu.

 
       
  jedna z fotek  
   
     
   opět jídlo  
       
     
 

A po promítání započalo peklo. Pustila se muzika a šlo se trsat. Do toho všeho se zapojil kejklíř Tarabys se svými vejci. No prostě úžasná podívaná. Pařili jsme až někdy do 3. hodiny ranní....

 
     
  Tarab a jeho vejce :o)  
   

 
     
  to je Louis ;o)  
   
     
  že by příbuzní?  
       
     
 

Sobotní dopoledne mělo patřit návštěvě veteránské burzy na Bašce. To ale padlo z důvodů pozdějšího vstávání a ne příliš přívětivého počasí. Proto většina zvolila polohu ležícího střelce a regenerovala organismus. I když někteří jedinci, já byl samo mezi nima, šli odpočívat prací. Protože pan domácí zadal úkol pořezat dřevo :o)

 
     
  po ránu  
       
     
    někteří však šli pracovat  
   
     
 

Kolem jedenácté jsme se s Lenkou a půlkou partyje vydali do rožnovského skanzenu na prohlídku velikonočních tradic. A bylo to docela zjímavé. I když oběd byl poněkud zajímavější... alespoň pro mne :o)

 
     
  ve skanzenu  
   

 
     
  na obědě  
   
     
 

Jelikož nebylo moc hodin a mně se ještě nechtělo na chatu vracet, přidal jsem se k Waltrovi a jel s ním a babama na Pustevny. Sice jsem tam každou chvíli, ale na sněhu jsem tam už dlouho nebyl.

 
     
       
     
 

Po návratu byla zábava na chatě v plném proudu. Hlavní úlohu dne hrály opět bubínky, jejichž rytmus mi zní doteď v uších. Jejich zvuk se linul i při projekci dovolené v Maroku v podání Refi. ještě musím poznamenat, že bubínky byly taktéž od Refi ;o)

 
     
   

 

 
     
  některé promítání nebavilo a šli se bavit s dětma  
     
     
  a někteří si vesele spali  
   
     
 

Nedělní dopoledne se neslo v poklidu. Bylo třeba poklidit chatu. To se relativně dařilo a zbyla dokonce i chvilka času na dopolední procházku. Pak ještě hromadné foto a hajdy domů.

 
     
  trocha dřeva na otop  
   
     
  na procházce  
       
     
  společné foto  
   
     
 

Chata se myslím opět víceméně povedla a proběhla bez vážnějších komplikací. Z počtu zhruba 15 motorkářů byl pouze jeden odvážný, který na motorce přijel. Byl to Honzík Transalpů, ale je fakt, že dojel až v sobotu, když bylo daleko lepší počasí :o)

 
     
  Kompletní fotogalerii naleznete  zde :o)  
     
 

VIDEO

 
     
     
     
     
     
 
zpet