wz
 

     
 

PŘÍPRAVA

 
 

O víkendu jsem navštívil 5. Campfire na Doroťance v Beskydech. Jedná se o „sraz“ cestovatelů na dvou kolech, kteří zde prezentují své zážitky z cest. No a  aby se pořád jen nesedělo u promítání, je na sobotu plánovaná vyjížďka.

Do poslední chvíle jsem nebyl rozhodnut, zda tuto akci navštívit či ne. Ale počasí a okolnosti tak nějak rozhodly za mne a já jel. Na akci jsem jel s Dawkou a Ziggym. Oba majitelé KTM LC4

 
     
   
     
 

PÁTEK

 
 

Sraz s Dawkou byl v Ostravě o půl 5 a se Ziggym v 5 v Nošovicích u pivovaru :o) Ten jsme ale nenavštívili, bo Bůh ví, jak by to dopadlo :o)

 
     
   
     
 

Dawka naplánoval cestu kapánek terénně, takže já měl takovou svojí premiéru v terénu. Jeli jsme na Morávku a u ní po cyklostezce na Visalaje a Bílý Kříž. No pro mne to bylo něco nového. Jízda na 2. rychlostní stupeň ve stupačkách a po šutrech. Paráda. Docela sem hleděl, jak to Tiger zvládal. A Dawka hleděl taky. Na Bílém Kříži Zitty zprdnul Dawku, že jede nějak rychle a on oponoval, že já ho tlačím..:o) načež jsem prohlásil, že jedu co můžu, abych stíhal..začarovaný kruh :o)

 
     
  jeli sme po trase 6113 a posléze 6112  
   
     
  na Bílém Kříži  
     
     
  tou spodní cestou jsme přijeli  
   
     
 

Z Bílého Kříže už se jelo k Doroťance po asfaltce, protože podle Ziggiho nebyla trasa po červené příliš sjízdná. Na Doroťance už bylo pár mašin a dokonce i pár stanů. I když většina spala přímo na chatě. Dali jsme si pivo, ubytovali se v pinpongarně na podlaze a následovala večeře v podobě guláše. Kolem 7 se začalo s projekcí. První a pro mne i poslední reportáží bylo Turecko. To jsem zkouknul celé. Ale při dalším cestopise – Africe – mne natolik bralo spaní – a kluky tež, že jsme to raději zabalili a šli spat.

 
     
 

    

 

       

 
     
  projekce  
   
     
  takhle jsme spali  
     
     
 

SOBOTA

 
 

Vstáváme kolem 6 ráno. Nevím čím to je, ale všichni chcem močit :o) Ale nastává mírný problém. Jsme zavření v pinpongárně a na dveřích je klika jen z venku. Holt balkónové dveře. Nezbývá tedy nic jiného, než vyskákat oknem. Jakožto starým paragánům nám to nedělá vůbec žádný problém. Ještě že to nebylo vysoko.

 
     
      východ slunce v Beskydech  
   
     
  jako armáda ČR    :o)  
     
     
 

Kolem deváté se majitelé konečně rozhodli, že nám udělají i nějakou snídani. Mezitím organizátoři dělají rozpravu k vyjížďce. Jsou dva druhy – onroad a offroad. Dawka se Ziggym jedou offroad, jel bych s nima, ale organizátor Pavel radí nejezdit. Holt nemám špunty. Rozhoduji se, zda jet tedy alespoň onroad a nebo si udělat vlastní program. Pavel mě opět přesvědčuje a daří se mu  to. Později tohoto rozhodnutí vůbec nelituji.

 
     
 

   

 
     
  příjezd dalších účastníků  
   
     
  dobrá finta na kameru  
   
     
 

Dávám se dokupy s Mirkem XRV, který s námi seděl na snídani. Jede na Afře. Má i itinerář, takže já se mohu jen kochat nádhernými výhledy.

V Korni, kde je první zastávka nás dohání asi 10 členná skupinka, která vyjela o něco později. A až do Velkých Karlovic jedeme spolu. Cesta nás vedla pohraniční oblastí mezi ČR s SR. Opravdu jsem koukal, kolem jakých míst jen tak ledabyle projíždím a vůbec o nich nevím.

 
     
  tu sme tankovali  
       
     
  panoramata u pumpy.. :o)  
   
     
 

Naše onroad trase se zhruba v první čtvrtině jemně zvrhla na offroad, když nás čekal 600 metrů dlouhý výjezd traktorovou cestou. Zde jsem měl již mírné problémy. Ale nakonec jsem i tuto překážku bez ztráty kytičky zvládl :o)

 
     
     po výjezdu  
   
     
  a tudma se jelo - to už je ta pohodová pasáž  
   
     
  panoramata Beskyd - nádhera  
 

    

 
     
 

Kousek před Karlovicemi, myslím, že to bylo na Grúni, sme se stavili na obídek.

 
     
  na obídku  
 

 

 
     
  Mirek XRV  
   
     
 

Z tama jsme se s Mirkem XRV trhli a jeli sólo na Soláň. Mirek tam měl totiž sraz s manželkou :o) Dali sme si kafíčko a pak se opět vrátili k dané trase. Ta nás zavedla na Sůkenickou rozhlednu na Bumbálce. Opět místo, kde sem nikdy předtím nebyl.

 
     
 

 

 
     
  Sůkenická rozhledna  
   
     
   
     
 

Pak už sme nasadili směr domov. Já do Ostravy a Mirek do Bystřice. Jelikož ani jeden z nás se již na Doroťanku nevracel. Byl sem nějakej utahanej a chtěl sem se pořádně vyspat :o)

 
     
 

ZÁVĚR

 
 

Akce to byla zajímavá a pro mne nová. Když jsem v neděli mluvil s Dawkou, tak prohlásil, že bylo štěstí, že sem s nima nejel offroad. Byl to těžký kros... Za 5 hodiin ujeli asi 35 km. Holt terén. Takže příští rok naviděnou

 
     
  Kompletní fotogalerii naleznete  zde :o)  
 
zpet