PŘÍPRAVA

Tak kde začít...

Člověk míní, Waltr mění. Měl jsme víkend jen pro sebe, jelikož Lenka jela do Maďarska. A proto jsem si myslel, že ten prodloužený víkend projezdím na Jawě. Cíl byl jasný – Jedovnice u Brna – byl tam totiž sraz lidí z fóra. Jen sem nevěděl s kým jet a samotnému se mi moc nechtělo. A nějak sem se nakonec domluvil s Waltrem, ale tudíž sem byl „donucen“ jet na Čičině :o)

ČTVRTEK

Sraz s Waltrem jsem měl ve 12 u Hanky v Bílovci. Přijel jsem a čekal. Za chvíli se přiřítil Waltrův autobus Suza GSX 1400 a za ním Perchtička na své berušce Ducati 996. Takže sme byli kompletní. Dali jsme kafčo a frčeli někam, kde bylo světlo a tudíš nepršelo :o)

Vzali sme to přes Potštát, Přerov do Kojetína. Zde jsme se stavili v mi už známé hospůdce U Jordánů, na pozdní obídek. Z tama zpět na Prostějov a přes Plumlov rovnou do Jedovnice se ubytovat.

Sraz byl naplánován až od pátku, takže ve čtvrtek bylo docela volno. Než se Waltr s Perchtou ubytovali, zajel sem si půjčit foťák do Brna k Bendovi.

Než Benda dorazil na místo srazu, už mi volal Waltr, že valí směr Rájec kouknout na nějaký hrad či co. Zanedlouho po telefonátu dorazil samotný Benda.

Předal mi foťák a jel se semnou projet do Rájce za ostatníma. Dojel sem do Rájce a okamžitě zamířil k zámku. Tam jsem však nikoho nenašel. Opět telefonát a domluven scuk na jiném místě - u nejbližší hospůdky :o)

Když dojeli Pet s Waltrem, jelo se opět na zámek. Ale tentokrát byla i jeho prohlídka - tedy jeho exteriérů.

Prohlídka dopadla úspěšně, ale bylo třeba se pomalu vrátit do kempu. Naštěstí to bylo kousek. Nastal však problém najít hospodu, kde vaří. V jedné totiž bylo plno a v druhé nám řekli, že už nevaří. Naštěstí nás zachránila hospůdka přímo v kempu - u Šedého vlka - kde nám aspoň dali domácí klobásu s pivem.

U piva jsme vydrželi asi do 11. Teda do 11 hodiny večerní. :o)

PÁTEK

Vstáváme kolem osmé ráno. Dávám si poslední řízek, co mi připravila Lenka. Jen k tomu chybí nějaké pití. Bohužel žádné nemám... Proto se balíme a jedeme do obchodu nakoupit snídani.

Nakoupené, jdem si sednout k blízkému jezeru na snídani v trávě. A pak se to stalo.

Sednu si hezky na zábradlí, popíjím si minerálku, když v tom procházející děda na mě bafne, že mě jako shodí dolů a pak se tomu děsně směje, že sem se leknul. Mamlas. Zato Waltr s Pet se válí smíchy... potvorya jedny

Snídaně za náma, slunko nad náma. Je třeba vyrazit. Waltr zadal směr  Sloupsko - Šošuské jeskyně. Bylo to kousek. Motorky jsme odložili na hlídaném parkovišti a šli se na ty přírodní krásy juknout.

Po náročné trase bylo nutné doplnit energii v místní osvěžovně. Kafe nás zpravilo :o) A kam dál? Teď by to chtělo nějaký ten hrad či zámek. A proto jedeme do Boskovic, kde je obojí :o).

Pro přístup k hradu jsme potáhli motorky asi o 400 metrů dál na placené - my ho neplatili - parkoviště. Je fakt výhodné mít kufry.. Člověk má vše pod zámkem a je relativně v klidu :o)

Zámek byl kousek od parkoviště, ale Pet s Waltrem mne trápili a nutili ujít skoro půl kilometru do kopce, abychom si prohlídli zříceninu boskovického hradu. Potvory jedny. Takhle mne mučit - pěšky chodit.. :o)

Po dobití hradu bylo opět třeba doplnit energii. Zašli jsme proto do zámecké restaurace na obídek. A mohu tento institul vřele doporučit. Nachází se kousek pod zámkem.

Po obědě však nastala smutná věc. Opustili mne Waltr s Pet, jelikož museli domů. Takže se naše cesty rozdělili. Já se vrátil na jih do Jedovnic a oni na sever do Ostravy.

Do Jedovnic přijíždím kolem páté. V kempu už je zhruba 45 motorek a kupa lidí. hned po příjezdu dostávám jmenovku se jménem.

K tomu pivečko, seznamovací štamprlu, pak další a další. mezitím přijela malá část naší Jižanské party - Lucka s Pilotkou. No a pak se to už jen vezlo. Pivo, štamprlátka, k tomu pak ještě masíčko. No bylo fajně. Sice si půlku věčera nepamatuju, ale věřím, tomu, že bylo fajn :o) .

SOBOTA

Sobotní ráno bylo pro mne docela kruté. Bolela mne hlava, žaludek na vodě a z minulé noci jsem si toho moc nepamatoval.. :o) Naštěstí jsem v tom nebyl sám. Podobně vyhlížejících nás tam bylo víc. Ještě že jsem měl zásoby minerálky a k tomu ještě bábovku.

Do jedenácté jsem byl jakž takž schopný řídit. Rozhodl jsem se totiž, že bych další podobnou noc nepřežil a raději se vydal směr domov. Respektivě nejdřív do Brna vrátit foťák a pak domů :o)

Do Brna jsem to vzal přes Adamov, kde jsem navštívil Františkovu huť. Jelo se mi ale docela blbě. Přece jenom sem neměl příliš čistou hlavu.

ZÁVĚR

Konečně jsem poznal pár lidí, s kterýma si už skoro rok píšu po netu. Zjistil jsem že je s nima sranda. Ale to pití už taková sranda nebyla... :o)

A i sem se hezky projel.. Natočil jsem nějakých 600 km a to 240 km s kocovinou.. :o)