Již hodněkrát jsem od svého kamaráda Bruna slyšel, že jede lozit na Sulov. Je to totiž šílený horolezec. Fakt cvok :o) . No ale nějako jsem nevěděl, kaj to je. Jenže pak přišel den, kdy jsem zvažoval, kam se zajet juknout se svou Jawou 250. No a výběr padl právě na Sulov. Zjistil jsem, že je to kousek za hranicema a tudíž na Jawě lehce dosažitelné ;o)

Takže tak. Nabalil se pavík věcma na převlečení a můžeme se vyrazit. Z Ostravy odjíždíme okolo 9 hodiny ranní. Ještě píšu kámošovi Davidovi, zda se nepřidá, ale prý to nedává :o) .

Bereme to po staré cestě přes Vratimov, kde nás dojíždí Bartus a dělá nám celých 600 metrů doprovod. Pak pokračujem směr Řepiště, Frýdek, Baška, Frýdlant až do Ostravice. Zde máme první pauzu. Je třeba nabrat nějaké to palivo do nádrže a dofouknout kola, páč se mi zdají nějaké podhuštěné (bylo jen přední).

Vyrážíme dál směr Šance a Bílá. Před Bílou však zahýbáme na Klokočov. Jízda do kopce nedělá jawičce dobře, ale zvládá to ;o). No a už jsme u našich východních sousedů. Sjíždíme dolů do Turzovky a jedeme dál po silnici č. 487 směr Makov, ze které následně odbočujeme na silnici č. 541 směr Velké Rovné a Bytča.

Sjíždíme dolů do Turzovky a jedeme dál po silnici č. 487 směr Makov, ze které následně odbočujeme na silnici č. 541 směr Velké Rovné a Bytča.

No a z Bytče to je už jen hop a skok a už jsme pod Sulovskýma skálama. Je tu krásně, skoro nulový provoz, no prostě paráda. Zkoušíme najít vhodné místo pro zaparkování a následný výstup do skalního města. Projíždíme kolem placeného parkoviště, ale v domnění, že najdeme něco někde dál ho míjíme. Jenže ono lepší místo nenacházíme a vracíme se tedy na placené parkoviště. Motorku po domluvě necháváme přímo u paní, co zde vybírá peníze, takže motorku máme pěkně hlídanou. Dokonce nám u sebe nechává přilby ;o)

Převlékáme se do turistického a vyrážíme na krkolomnou cestu k Sulovskému hradu. Cesta vede mezi skálama a místy je to pěkně krkolomné. Ale daří se. Po zhruba hodině chůze v tom úžasném horku je hrad dobit. vynaložená námaha má však své ovoce. Je zde opravdu krásně a hlavně, klid. Není zde totiž toliko turistů.

Nabaženi krásných výhledů se pomalu odebíráme k odchodu. Cesta dolů je už lepší, minimálně není tak krkolomná, jako výstup :o) Dorážíme na náměstí do Sulova, kde navštěvujeme místní osvěžovnu. Přeci jen v tom horku studená kola bodne ;o).

Dopito, zaplaceno, jdem zpátky k parkovišti. Zde ještě potkáváme brňáky, s kterýma jsme se potkali na hradě. Klubou se z nich taky jawaři :o) . No ale je čas pomalu zmizet, přeci jen, domů to je sice kousek, ale stojí tam dost kopců :o) .

Cestu domů volím již po hlavním tahu z Bytče přes Bumbálku až do Rožnova. Nikdy jsem si nevšiml, jak je ten kopec na Bumbálku ze slovenské strany dlouhý. Přeci jen na jawě to je poznat. A jawa pozná i horko, jelikož těsně pod vrcholem má tendenci se přidřít. Naštěstí, zkušené ucho rozpoznalo problém a včas jsem vymáčkl spojku. Takže motoru se nestalo nic. Jen jsme si dali s Lenkou malou 20 minutovou neplánovanou pauzu :o)

Po zchladnutí motoru můžeme vyrazit dále. Do dalších stoupání už jawičku šetřím. Přeci jenom, nerad bych ji zadřel. Ale vše již zvládá. Kousek pod Mezivodím potkáváme v protisměru jawaře se sajdou. Velice spontánně nás zdraví. Asi měl radost, že na těch jawách nás jezdí víc :o)

Pereme to dál přes Bečvu až do Rožnova. Zde padá návrh, zajít si na "jižanskou" zmrzlinku :o) . V Rožnově je klasicky kupa lidí. Tam snad není víkend, aby ve skanzenu nebyla nějaká akce :o).

Pomalu se začínají stahovat mračna, je třeba tedy urychlit odjezd. Dál to bereme na Frenštát, Kopřivnici, Hukvaldy a přes Brušperk a Krmelín domů.

Domů jsme dojeli něco po páté odpolední a zhruba kolem půl šesté začal slušný liják. Takže nám to krásně vyšlo.

Najeto nějakých 220 kiláčků na jawičce a zas shlédnuté další místo. Takže paráda :o)

Jawa 250/592 on the roads from Daliss on Vimeo.