Další slunný víkend na krku a opět je tu dilema, kam vyrazit. Nabízelo se zahájení sezóny v Opavě na Sádráku. Tuto akci jsem navštívil loni a nebylo to nijak špatný. Ale mne to táhlo někam dál. A nakonec přišlo ještě pozvání od Kopřivnických motorkářů na jejich Zahazovačku. A bylo rozhodnuto. Nepojedu sice přímo s nima, ale budeme mít společný cíl a tím jsou Mladečské jeskyně a hrad Bouzov  :o)

na začátku

V sobotu s Lenkou vyrážíme kolem půl desáté z Ostravy směr Vítkov a Budišov nad Budišovkou. Vzal jsem to tradičně přes Bílovec, ale pak ne obvyklou cestou přes Fulnek, ale mírnou oklikou přes Bravinné a Větřkovice. Tuto cestu znám od Tobiga a docela se mi zamlouvá..  :o) Není zatím ještě tak ohraná :o) . Ve Vítkově jsem se rozhodl pro malou změnu plánů, které jsem měl. Chtěl jsem si totiž projet jeden úsek u přehrady Kružberk, jež jsme před lety objevili s kamarádem Pešou. V té době sem já sedlal ještě Jawu 350 a Peša drandil na skůtru Čezetě :o)

Udělali jsme si malou zastávečku na hrázy Kružberku. Bo přeci to jen neprojedeme, že :o) No a po chvíli už jsme se řítili dál. Hned první odbočka vlevo za řehtadlu je ona cestička. Je to klasická cesta řekněme 4. třídy, u které je však značka : Silnice v havarijním stavu. Jenže ta silnice tam není už pár desítek let :o) . A zbyla už jen pouze fajná šotolinová cesta, na kterou jsem se těšil. Cestička vede přes Medlice směrem na Slezskou Hartu. Cestička nezklamala.. jen ty kaluže.. čičina je zas jak prase :o)

značka uprostřed lesa

silnice v havarijním stavu :o)

No ale už jsme zase na asfaltu a míříme dál. Naším cílem je obec Těšíkov. Je zde totiž někde pramen Těšíkovské kyselky, o kterém Lenka četla v nějaké chytré knížce :o)  Po malém bloudění kolem Libavé jsme do této obce dorazili. Na návsi si Lenka všimla cedule s ukazatelem směru k pramenu. Ten jsme spolu s turistickou značkou poctivě sledovali po polích až do hlubokého lesa, ale jaksi marně, stezka putovala pořád někam dál a po prameni ani stopy… :o( Takže jsme nakonec naše hledání odložili na neurčito. Přeci jenom náš hlavní cíl je jinde :o) Ale aspoň vím, kam příště musím zajet.. Prostě mám nový cíl :o)

Průjezd Šternberkem a můžem pokračovat směr Litovel. Ale je už lehce po poledni a žaludek se začíná ozývat. První pokus v obci Žerotín nám však nevychází. Zato dostáváme typ na hospůdku v obci Tři Dvory. Rady jsme poslechli a dobře jsme udělali. Hospůdka má již otevřenou i zahrádku, což je pro nás jen lepší. Páč na čerstvém vzduchu chutná lépe :o) Dávám si dobroučký řízeček s bramborem a Lenka nějaký salát. Prý ji taky chutnal :o) .

Když se zvedáme k odchodu, projíždí zrovna kolem skupina motorkářů v čele s Hondou Deuvile. Dle mých předpokladů jsou to právě Kopřivničtí motorkáři, s kterýma se mám setkat v jeskyních. Sedám proto na motorku a snažím se celou kolonu rychle dojet. Jenže dojíždím k Kladečským jeskyním a kopřivničáci nikde. Volám tedy Romanovi, jak jsou a on na mne, že v Lošticích na obědě. Právě si pochutnával na olomóckých tvarglích :o) Tož co s ním. Čekat na něj nebudu. Další prohlídka začíná za 10 minut, a tak není co řešit. Kupujeme vstupenky a mizíme v podzemí, kde je příjemně chladno :o) . Jeskyně je moc hezká. A ze všeho nejlepší byla maximální tma. To sem neviděl vážně ani na ruku, kterou jsem měl těsně před obličejem :o)

Prohlídka se nám skončila, je třeba jet dál. Lenka projevila přání, najít léčebné zařízení pro děti s alergií, které kdysi navštívila. To sem nám vcelku lehce daří. Je to vlastně po cestě na hrad Bouzov. Lenka spokojena, že se vrátila do míst, kde trávila dětství a můžem tedy pokračovat na hrad :o)

Na Bouzově jsme byli asi 3 roky zpět. Do Bouzova jsme dojeli z druhé strany než posledně. Následuje pár fotek s hradem v pozadí a už míříme k hradu. A světe div se, na parkoviště chvilenku před náma dojíždí i Kopřivnická motobanda :o) Docela slušně zorganizované :o) Přidáváme se tedy k nim a společně dobýváme hrad Bouzov. Na prohlídku nejdeme, já tam už kdysi byl, ale moc si to nepamatuju. Dle slov Romana : „to musel být ale večírek.:o) „

Sedíme proto alespoň na nádvoří a lenošíme. Páč to počasí k tomu přímo svádí :o)

Ale je už pomalu čas valit domů. Přeci jenom domů to je trošku dál a nechceme li frčet po dálnici, je lepší vyjet o něco dříve. Kopřivničáci to berou směrem na Olmik a Bystřici pod Hostýnem. My s Lenkou se domlouváme že to domů vememe přes Moravský Beroun, Budišov, Fulnek a pak po hlavní až do Ostravy. Cestou se ještě zastavujeme v kovářově na shlédnutí staré vápencové pece. Tedy spíš jejich pozůstatků :o) Pak ještě malé zaváhání při odbočování v Litovli, což má za následek najetí nějakých deseti kilometrů navíc. A pak už pevnou rukou vedu řidítka směr Ostrava.

Poslední zastávkou byl Bílovec. Zajeli jsme se juknout na dočasný Azyl v hospůdce na Střelnici v naději, že zde potkáme někoho známého s kým by bylo možno pokecat. Bohužel, motorkářů je tu minimálně.. Prostě Není to náš starý dobrý Azyl, který byl jen náš :o( Už aby měla Hanka nový Azyl zprovozněn… Budem jí držet palec ;o)

Takže sečteno, podtrženo. Vejletík stál za to. Najeto nějakých 320 kiláčků, nalezeno opět pár nových cestiček, pár pěkných míst a poznáno opět pár dalších lidí, kteří se motají kolem motorek. Takže co víc si přát :o)