Rok se s rokem sešel a opět tu máme podzim a s ním i tradiční závody motocyklů na přírodním okruhu v Branné v Jeseníkách. A stalo se pro mne již milou tradicí, že se těchto závodů účastním jako divák. A letos již po páté v řadě.

Původní plán byl v pátek jít na koncert Wohnoutů a Tří sester a do Branné přijet až v sobotu ráno. Ale nakonec jsem koncert obětoval (a jak sem se později dověděl, udělal jsem dobře) a jel raději na závody. Ono, nechtělo se mi vstávat v sobotu někdy v 5 ráno, abych byl kolem osmé ranní již v Branné.

No a dále Vás již nebudu ochuzovat o drahocenný čas, neboť si myslím, že není potřeba zde sáhodlouze popisovat nudné události, jakými jsou cesta do Branné, jak jsem při této cestě potkal Batmana s rodinou mířícího taktéž do Branné, jak jsme společně navštívili sraz v Ludvíkově, jak jsme efektně přijeli do Branné, jak jsme se propařili až do sobotního rána, kdy Staňka spadla při nočním močení do kašny na náměstí a poté ještě jednou, když se z kašny dostávala zpátky. Předpokládám, že by vás nudilo i popisování sobotního dne včetně opětovně propařené noci až do neděle. Určitě nestojí za zmínku ani poprask, který způsobil Batman při večeři v hospůdce, kdy z nás servírka už opravdu nemohla a byla jen ráda, že jsme odešli. Ani večerní hledání bečky piva, oprava závodního Urala až do tří do rána a ani Habršovo lehké koketování s výčepní v jednom stánku nestojí za řeč. Neboli slovy klasika: „Nuda, nuda, šeď, šeď“. :o)

Takže již dále neztrácejte čas a koukněte se na fotky, protože Branná, to jsou hlavně závody motorek, jak veteránů, tak i těch trošičku novějších. A to prostě slovy popsat nejde, to se musí zažít. A když to nejde zažít, nejlépe to vystihnou videa a v mém případě fotky ;o).