Opět je tady poslední srpnový víkend a s ním i sajdkár sraz v Karlovicích. No a jelikož sajdu mám, nemohl jsem na téhle akci chybět. I když…. Jak se to vezme. Já tam totiž tak nějak byl i nebyl. Dojel jsem totiž ve čtvrtek a odjížděl už v pátek. Takže ze srazu jsem si toho moc neužil. To však neznamená, že jsem si nic neužil, to zas né. O zážitky totiž nebylo u téhle akce nouze. Takže všechno popořádku :o)

STŘEDA

Ve středu se toho zas tak moc nestalo, jen by se slušelo napsat, že sajdu jsem vyleštil, doplnil nádrž až po hrdlo a taky dofoukl pneumatiky na předepsaný tlak. A nakonec mne čekalo sbalení bagáže. Ono, člověk si řekne, že na jednu noc toho člověk moc nepotřebuje. Ale čím déle cestuju tím víc zjišťuju, že ať jedu na dva dny a nebo na týden, mám pořád skoro stejný počet věcí, jen se mění počet trenýrek a ponožek :o). No prostě měl jsem s sebou dva lodní vaky kde bylo vše pro spaní a případné vaření ;o)

ČTVRTEK

Do garáže pro sajdu jdu už před půl šestou. Musím totiž chca nechca do práce. Dovolenku mám jenom v pátek. Ale co, aspoň že tak :o). Motorku odstavuji u nás na dvoře a jdu se věnovat tomu, co mne živí a co mne prozatím ještě i baví – práci.

Zpátky u motorky jsem něco před třetí. Startuju na první šlápnutí a vyvážím motorku ze dvorečku k bráně. Ta je však zavřená a musím za kolegou, ať mi jí otevře. A zde je první droboulinká krizovka tohohle výletu. Jak jsem starej, tak jsem totiž blbej. Když jsem motorku startoval podruhé, abych vyjel před barák, opětovně jsem přeplavil karbec a začal startovat. To však byla chyba, podařilo se mi totiž uchcat svíčky :o(. Ono by to nebyl až tak velký problém, jenže to bych nesměl být hlava děravá a nesměl doma nechat klíč na svíčku… Nezbývá tedy než chvíli počkat, až svíčky oschnou samy. Ještě jsem zkusil štěstí v přilehlém servise, zda svíčák nemají, ale bohužel jsem se trefil do doby, kdy zdejší mechanik tráví dovolenou i se svým nářadím někde ve Francii a v servise tak bylo jen pár šroubováků a specializovaných dílů :o(. Naštěstí než jsme dílnu prohledali, stačily svíce oschnout a já mohl hrdě vyrazit vpřed. Směr Karlovice :o).

Vyrážím z Ostravy směr Hlučín a Opava. Snažím se vyhýbat velkým kopcům. Přece jenom se mi nechce brzdit provoz na hlavních tazích. V Opavě dělám zastávku v krámku u kámoše Tobiga. Ten zde bohužel není :o( Holt služebka je služebka. Sedám proto na sajdu a mizím dál směr Bruntál a Karlovice. Cestu znám skoro z paměti. Přece jenom jsem tudy jezdil skoro rok 2x týdně :o)

Konečně jsem u Batmana na zahradě. Jsou tu už asi 4 další sajdy a jinak kupa lidí, co připravují sraz. Nejdřív se se všema přivítám a pak si jdu zařídit bydlení. Neboli, jdu si postavit stan a převléct se do civilu. Jakmile jsem už připraven, jdu zpátky na plac a zlehka se zapojuju do pracovního procesu. Nejdřív funguju jako podpěra pro zářivky a hned poté jako osobní řidič batmobilu, kterým odvážím Baču do Karlovky pro prodlužovačku :o). A tak nějak to jde až do večera. Tam podržet, tam odnést. Prostě pohodička, při které se dá pít pivko a taky výborně pokecat.

A tahle pohodička panovala až do asi druhé hodiny ranní. Samozřejmě po setmění to už bylo bez práce, jen posezení u pivečka s grilovanýma klobáskama a bůčkem. Prostě pohoda :o).

PÁTEK

Probouzím se kolem půl 7. Ale nějak se mi nechce z vyhřátého klobouku, teda spacáku a tak se jen překulím na druhou stranu a ještě chrním. Finální vstávání je až o půl osmé, kdy mne budí služební telefon. No co už. Když jsem si blbec nevypnul zvonění, tak musím trpět :o)

Vstávám a většina bandy už pobíhá po place a pokračuje v přípravách na sraz. Provedu ranní hygienu, pak nějaká ta lehká snídaně, horký ovocný čaj a jde se zase na to. I když já mám dneska ještě jiný program. Od Staňky mám totiž slíbeno, že pojedu jejich vyjížďku jako předjezdec. Docela se na to těším, jelikož loni mi to nějak nevyšlo :o).

Kolem desáté dopolední konečně od Staňky dostávám itík, abych mohl vyrazit na cestu. První zastávku vyjížďky jsem měl ve Vrbně na benzince, přece jenom mne čeká asi stokilometrová vyjížďka. Z Vrbna mne připravený itík vede směr na Zlaté Hory. Ale už v Heřmanovicích odbočuju na Jindřichov. Cesta vede mezi poli. Chvíli zvažuju, zda by nebylo tuhle cestu absolvovat na Tigeru. Ten je přece jenom na tyhle cesty lépe stavěný než moje jawička se sajdou :o)

Počasí mi moc nepřeje :o( Je pod mrakem a vypadá to, že každou chvíli sprchne :o(. A ke všemu jsem asi vjel do mraku, takže viditelnost takřka nulová :o(. Nu ale co už.. dal jsem se na vojnu, tak musí, bojovat :o) Projíždím kolem pramene Osoblahy, který byl i jedním z úkolů na trase.

Sjíždím do Jindřichova a hledám další z úkolů – nějaký památník. Ten se mi však nedaří najít. Asi jedu moc rychle či co. A nebo je ten památník dokonale schován za nějakým křovím :o). Takže místo památníku dojíždím ke křižovatce, kde mám odbočit a pokračovat dál. Přijíždím do Třemešné, kde mne upoutává cedule s odkazem na místní úzkokolejku. V naději, že zde uvidím parní lokomotivu odbočuju k místnímu nádraží. Bohužel, parní lokomotiva se nekoná. Pouze klasický motorák, který jsem si už fotil před pár lety v Osoblaze. No a nenadělám nic. Sedám tedy na motorku a jedu dál dle itíku :o).

Z Třemešné mne vede cesta do Města Albrechtic, kde se plní i další úkol. Tento se tedy neplní přímo v městě, ale na zdejší nově postavené rozhledně. Po cestě na rozhlednu mne dostihuje déšť, který pro mne znamená konec dnešní vyjížďky. V dešti totiž nemůžu navigovat podle papírového itíku, páč by mi zmokl. Holt co nadělám. Stejně by mne to v dešti ani nebavilo. Takže si jen vyšlápnu k rozhledně a tím pro mne dnešní jízda končí. Teda končí. Ještě se musím dostat zpátky do Karlovic :o).

Projíždím Albrechticema směrem na Krnov. Ale než opustím Albrechtice, je zde první problém. V dešti mi začíná jet motorka na jeden válec. Zastavuju tedy na benzince, abych se nato podíval. Naštěstí závada je jednoduchá. Mám otočenou fajku ve směru jízdy a tak mi do ní stříká voda od předního kola. Takže stačí otočit, pro jistotu osušit kapesníkem a už si to vesele drandím dál.

V Krásných Loučkách odbočuju doprava na Hošťálkovy. Cestu znám, nejedu tu prvně :o). Ve Starých Purkarticích se opakuje situace s vynechávajícím motorem. Stačí opět jen zastavit, osušit a jedu dál. Poslední zrada a hlavně ta největší mne čeká po příjezdu do Karlovic. Asi dva kilometry před kempem totiž motorka odmítá řadit vyšší kvalty. Zůstal jsem viset na 2. kvaltu :o(. Při snaze zařadit na trojku a nebo poté, co se mi povede šikovně zařadit jednička i na dvojku se mi šaltra protočí do startovací polohy. Takže nezařadím nic. Aspoň že se mi to stalo kousek od kempu. Dojíždím ke stanu, vztekle házím přilbu do stanu a jdu řešit, co s tím. Jinak si taky všímám, že na sraze přibylo už několik sajd. Některé si pamatuju z loňska.

Přichomejtá se ke mně Jožo s Duriskem a ptají se co se děje. Vysvětluju jim co a jak. Hend se zvažují možnosti opravy. Osobně se mi do toho moc nechce a zvažuju spíše zavolání domů a domluvení odtahu na vozíku. Jenže Jožo mne přesvědčuje na variantu opravit to na místě. Jdu tedy u místních zjistit, jaké jsou možnosti jak náhradních dílů, tak i nějakého nářadí. Sice něco mám, ale nevím, zda to bude stačit. Taky je třeba zajistit silikon na zatmelení levého víka, které musí jít dolů.

Nakonec se vše daří zajistit. Silikon má Panther a nějaké díly jsou snad u kluků ve Vrbně. Rozhoduji se tedy o opravu na místě. Nebo se o to aspoň pokusím a v nejhorším pojedu na vozíku.

Nastává první problém. Nemám do čeho vypustit olej z motoru a je tedy nutno motorku naklnit tak, aby byl olej v pravé části motoru. A to je u pravostranné sajdy vcelku problém. Naštěstí Batman má na tyto činnosti upravenou zahradu, kde je krásná šikmina, na kterou motorku stavíme sajdou pod kopec. Takže motorka je ze šikma a může jít levé víko dolů. Jakmile je dole víko, je nutno sundat startovací hřídel. Při jejím vyndání je nám jasné, proč nejde řadit. Mám omleté kalhotky na hřídeli a díky tomu mi řadící hřídel v kalhotkách přeskakuje :o( . No aby toho nebylo málo, mám ještě prasklou pružinku v řadícím automatu. Holt když se daří, tak se daří.

Pružinka je to nejmenší. Vyndávám z motoru kousek odlomené pružinky, Durisko mezitím natahuje zbylou část a dává ji zpět do automatu. Horší to bude s těma kalhotkami. Jdu za Pantherem zjistit, zda seženeme tu hřídelku. A mám vcelku štěstí. Tyhle díly pasují i z panelky či kývačky a takové věci má doma i sám Panther. Jen musím chvíli počkat, než dodělá polívku pro osazenstvo srazu. Počkám tedy asi půl hodinky a už sedáme s Pantherem do dodávky a jedeme do Vrbna do garáže. Tam se chvíli hrabeme v bedně s náhradníma dílama. A po chvíli mám novou hřídelku s neomletýma kalhotkami v ruce :o). Paráda. Jedeme zpátky na sraz, kde budu  vesele dál montovat.

Přijíždím zpátky. Hned je u mne Durisko s Jožem a zjišťují, jak jsem dopadl. Když ukazuju hřídel, berou si pivko s sebou a už valíme k mašině, která zatím čeká v rozebraném stavu na svahu :o). Okamžitě začínáme montovat, dolů musí spojkový koš. Naštěstí nic složitého. Být to motor typu 638, je to horší, páč bych asi spojku bez stahováku na primár nesundal. Naštěstí tohle je 634 :o).

Pře demontáži původní řadící hřídelky však nastává jiný problém. Na pravé straně hřídele je totiž vačka, která je zajištěna kolíčkem a ten se nám díky špatnému přístupu nedaří vůbec vyndat :o(. Kdyby tam nebyla sajda, šlo by to asi lépe, ale díky sajdě je přístup dost omezený :o( . A ke všemu ta potvora kolíček tam drží jak hrom. Prostě klasický Murphyho zákon. Kdybych nepotřeboval, vypadne mi 4x za den.. :o)

Trávíme nad vytlučením čepu asi hodinu. Zkoušíme odsehávat, vyrážet hřebíkem, prostě zkoušíme vše. Nakonec má však vše dobrý konec a daří se nám čep vyrazit :o).

Nezbývá tedy už nic lehčího než přehodit hřídele. Poslední drobný zádrhel byl, když mi do převodovky vypadl řadící kolíček. Naštěstí se nám ho povedlo rychle vyndat. Teď už jen dát novu hřídel s neomletýma kalhotkami a můžeme skládat zpátky. Tohle jsem už dělal poněkolikáté a tak to šlo velmi rychle. Posledním úkonem bylo nasilikonovat levé víko a to pak nasadit na motor. Provedeno, složeno. Teď už jen počkat až to trochu zavadne, vyzkoušet a pokud to pojede, frčet urychleně domů.

Nechal jsem to asi půl hodiny a už to jdu testovat. Zapnout benzín, přeplavit, prošlápnout, zapnout klíček a už to brčí. Sedám na sedadlo a řadím za jedna. Rozjezd, dávám, dvojku, trojku… paráda. Jede to :o). Rychle zpátky ke stanu, dobalit poslední věci a hurá domů. Přece jenom mne oprava zdržela víc než sem čekal. Jdu se ještě rozloučit se všema a poděkovat těm, co mi pomohli. Bez nich bych to asi nedal a jel bych domů potupně na vozíku.

Sedám zpátky na stroj, opět v nemocích, jelikož pořád jemně mrholí. Startuju a mizím. Vybírám cestu pokud možno po rovinkách, abych nemusel příliš řadit. Jedu tedy směr Krnov, Opava, Hlučín, Ostrava a domů.

No a abych to neměl takové jednoduché, tu cestu domů. Mám ze srazu poslední zážitek. Někde mezi Opavou a Hlučínem mi opět začíná blbnout motorka :o( . Tentokráte je závada úplně jinde. Motorka pravým válcem pěkně střílí :o( Jak jedu tak je to ještě dobré, ale kdybych zastavil a vypnul motor, nevím, zda bych ještě nastartoval. I když, asi jo. Ale zkoušet to nehodlám. Takže konec jízdy je docela vzrušující. Celé vzrušení se ještě stupňuje, když motorka začne ještě víc kuckat a já zjišťuju, že mi dochází benzín a jsem nucen přepnout na rezervu. Tak Teď to bude teprve to pravé vzrůšo. Zastavit nechcu, takže nemůžu ani tankovat a domů to mám něco přes 20 kiláčků. No snad to vyjde…

Blížím se na Rudnou a čekám, kdy to klekne, motorku držím pod plynem, aby co nejméně střílela. Každou chvíli čekám, že mi dojde benzín úplně. Naštěstí se tak neděje. Konečně. Jsem v Havířově. Teď už jen dojet do garáže a budu spokojený.

Podařilo se. Jsem u garáže. Odstavuju motorku, převlíkám se a jdu domů. Zítra se na to musím podívat. Slíbil jsem totiž sajdu na focení kamarádovi.

SOBOTA

Jelikož jsem jawičku slíbil na focení Buczovi, musím hned z rána do garáže opravit motorku. Jdu postupně a hledám závadu. Nejdříve měním kladívka. Nic :o(. Ty původní byly sice lehce zbroušené, ale střílí to pořád. Zkouším tedy kondíky, opět nic. Pak vyměním i svíčky a indukčky a pořád nic. Poslední co mne zkouším je nastavení předstihu. A ejhle, je to ono. Pravý válec je totálně rozštelovaný. A přitom jsou kladívka přitažené na fest, že mám problém to povolit. Nastavuju servisní hodnoty a motorka už vesele brblá tak jak má :o). Teď už jen poskládat a hlavně vyleštit. Páč po páteční jízdě v dešti nevypadá zrovna nejlépe :o)

ZÁVĚR

Tady bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, co mi pomohli s opravou mé jawičky. Ať už to byl Durisko s Jožem a Pantherem, kteří přiložili i ruku k dílu, tak i Batman se Staňkou, kteří podpořili moráln ě a taky půjčili vše potřebné. Stejně bych chtěl poděkovat i všem ostatním, co se zastavili, pokecali a aspoň mi pomohli přijít na jiné myšlenky. Vám všem ještě jednou moc děkuju :o)

A jen taková myšlenka na závěr. Loni na sajdkár sraze jsem opravoval uhlíky na altíku, letos převodovku... To by mne zajímalo, co na mne čeká příští rok...  :o) Beztak budu na sraze rovnou půlit celý motor :o)