Celou dobu jsem si říkal, že je čas, že není kam spěchat. Však ono se oteplí a bude možnost udělat si tu první jarní vyjížďku. Páč při prvních záchvěvech se mi jezdit nechtělo. Nějak nebyla ta správná chuť. Ale když už byl konec března, tak sem se prostě neudržel a musel se projet. Přece nebudu začínat sezónu až v dubnu :o) No ne :o)  

(Sice jsem se už letos projel na Jawě 350 z roku 59, ale to bylo jen takové lítání po městě horem dolem a to za vyjížďku nepovažuju :o) ).

Pro letošní zahájení jsem si vybral sajdu. Loni jsem na ní odjezdil docela dost a slušně mne to ježdění se 3 kolama chytlo :o) No ale vzhledem k panujícímu počasí jsem si dal jen malé kolečko. Nejdříve jsem se zajel podívat na barák za kámošem Hanysem, ten tam bohužel nebyl. Tak jsem to vzal přes Těrlickou rovinku na konec Těrlické přehrady, malá fotečka a už sem si to fičel na přehradu Žermanickou. Zde drobná pauza v zátoce a pak zase dál směr Frýdek.

Vyjížďku jsem zakončil u dřevěného kostelíku v Sedlišti, který jsem objevil při jednom svém loňském podzimním toulání. No a pak už zase hurá domů. Čas se totiž krátil a já měl ještě jiné povinnosti - třeba rozebrat motor na skůtra ČZ 502, který jsem si ráno koupil na veteránské burze v Bašce :o)

Takže mám za sebou nějakých prvních 40 kiláčků. Já vím, je to prd, ale jde o tu psychologii. Prostě jsem vyjel ještě v březnu :o)

No a když se dívám ven (cestopis píšu 31.3.) a venku je asi 10 čísel sněhu, tak zvažuju, jestli jsem se opravdu neunáhlil :o))