wz
 

     
 

PÁTEK

 
 

Letošní desátý ročník byl opravdu povedený. Myslím, že jsme to oslavili víc než pěkně. Teda já s naší partou určitě :o) No s partou, půlkou osádky :o))

Příjezd byl již klasicky v pátek. Bohužel jsem nebyl první jako loni. JIž zde byl Dudys a Leonek. Ale co, furt sem byl mezi prvníma. Stan jsem si postavil na své místo - hned u schdů, abych to měl co nejblíže k lavičkám a motorce :o) No a hned po zabydlení jsem už seděl s bandou u pivečka. Kecalo se dlouho a mezitím přijížděli další a další účastníci. Je příjemné, když člověk už půlku lidí zná a s každým se může přivítat. Přijela i banda od Brna, i když tentokrát ochuzena o dvorního vypravěče a baviče Kácu. Měl prej nějaké představení či co. Ale co už.

Zábava volně přecházela do večera a začala se projekce. Ale nějak jsem ji zazdil. Prostě venku bylo fajn, pilo se pivečko, slivovička, vínečko, do toho měli na Doroťance zrovna zabíječku, takže i dobrého jídla bylo dostatek. Prostě ženy, víno a zpěv, teda jídlo :o). Copak by to někdo normální opouštěl, když v té přednáškové místnosti byl tak vydýchaný vzduch... :o)

Největším překvapením večera bylo setkání s lidma z Otrokovické motobandy, kteří byli kdysi na návštěvě na posledním Havraním sletu, který jsem spoluorganizoval a hlavně uváděl :o) To bylo setkání po tolika letech. To se prostě muselo zapít :o). No prostě o zábavu postaráno až někde do půl druhé ranní, kdy jsem usoudil, že je třeba jít na kutě :o)

 
     
 

SOBOTA

 
 

Vstávám v 6 ráno. To je hnus. Prostě jsem tak naučený a spát dýl asi nedokážu či co. Mé obavy z toho, že mne bude bolet hlava byly liché. Je mi kupodivu fajně. I když, ten litr a půl minerálky do mne zahučel jak do studny :o)

Hospoda je ještě zavřená, c čímž jsem počítal, a tak si vařím snídani ze svých vlastních zásob - polívečka, čajíček a k tomu makovec :o) Začínají se objevovat další co nemohou spát a opětovně se rozjíždí diskuze na všelijaká témata. Převažuje počasí, jelikož se pomalu ale jistě zatahuje.

Kolem půl osmé se objevují Lodyha a Čidas (další co mne znají z jiné akce - Krocan 2011 - kde jsem si zlámal nohu a tak sem nezapomenutelný :o))) ) Čidas vytahuje kouzelnou skříňku, které říká mobil a kouká na radar. Prohlašuje, že 8.15 začne pršet, ale jen na hodinku. Dívám se na něj jako na blázna (pravda, asi bude, když je z Prahy :o) ). Pokračujeme dál v hovoru a čekáme co se bude dít. Úderem 8.15 se nic neděje. Ale světe div se, 8.16 se snáší k zemi první kapky - takže Čidas, klobouk dolů! ;o)

Naštěstí déšť není nijak šílený. Jde spíše o větší mrholení, které je opravdu za chvíli pryč a můžeme tedy vyrazit na trasu vyjížďky, se kterou si dal jistě strašnou práci pořadatel PetrAT - tímto mu za celou organizaci děkuji.

Na vyjížďku jedu jako loni s bandou od Brna. Slaňoch a Romtom jedou i s batůžkama za což maj můj velký obdiv. Na tohle já zatím nemám, jezdit šotolinky v tomhle tempu a ve dvou. Mám dost práce se sebou a svojí čičinou :o) . Trasa byla zpočátku děsně zamotaná, pořád jsme se motali kolem Janovic, no prostě mazec. To že jsme zakufrovali hned u první odbočky tu raději ani nebudu zmiňovat :o)) . Ale ve výsledku to byla zajímavá trasa. Byly zde i nějaké ty brody (já jeden vzdal, páč sem z něj neměl dobrej pocit) a hlavně to byla inspirace pro mé další ježdění, fakt kupa zajímavých propojek. Jediné co bylo špatně (ale na to jsem přišel až doma) bylo, že jsem neměl zapnuté nahrávání projeté trasy :o( Takže abych si ji najel znova s itíkem :o).

Na Doroťanku jsme se vrátili mezi prvníma kolem 16 odpolední. Takže honem převlíknout do civilu a znovu zasednout ke sklenici něčeho dobrého a opět pokračovat v diskuzích z minulého večera. Kolem páté dojel i Huskoun s Oťasem a Bartusem. S těmito třema dojel i grill a nakládané špízy od Oťase - mimochodem moc dobré. Bohužel za tohle drobné pohoštění jsem byl probuzen Brtusem a Huskounem asi ve 2 ráno (hovada ožralé :o)) ) Taky za to ale chytly řádnou spršku nadávek a výhrůžek :o)

No prostě večer vesele ubíhal dál tak jak měl. Sice jsem opět neviděl žádnou reportáž, ale nenudil jsem se ani chvíli :o) Takovým posledním drobným potěšením pro mne byl příjezd kamaráda Mojmíra, který se po pár letech vrátil zpět k motorkám :o) Večer jsem ukončil o něco dříve než v pátek, již kolem půlnoci. Přece jenom, chtěl jsem v neděl ještě udělat doma pár věcí :o)

 
     
 

NEDĚLE

 
 

Neděle je jak je zvykem dnem loučení a odjezdu. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Jen nám do toho loučení trochu víc pršelo, než třeba loni.

Takže další Doroťanka za náma a já už se nemůžu dočkat na další rok :o)

Takže přátelé, kamrádi. za rok opět na Doroťnace :o))

 
     
  Minimum fotek z Doroťanky naleznete  tady.  
     
zpet