Tak tímhle foťákem to  tak nějak začalo. I když.... První foťák byl ještě na klasický film a byla to Praktica M35. Koupil jsem si ji někdy v 17 letech, ale moc jsem s ní nakonec nefotil.Přece jenom jakožto študák jsem raději peníze vrážel do benzínu než do filmu a poté do vyvolávání fotek.

Jenže někdy v roce 2005 jsem se dostal k prvnímu digitálnímu kompaktu.  Tuším že to byl Sony. S tím jsem začal fotit už o něco víc. přece jenom difitál má větší kapacitu fotek a když se něco nepodaří, dá se to prostě jednoduše smazat. A hlavně člověk hned ví na čem je. Ale jednalo se v podstatě o pouhé "cvaky" Bez nastavení, na plný automat a podobně. I když, jak se tak zamyslím, takhle vlastně fotím pořád :o).

A pak jednou přišla ta chvíle, že se mi do ruky dostal foťák SONY F 717. Byl to tuším rok 2007. Měl jsem ho dlouhodobě půjčený od švagra, jelikož ten přešel na zrcadlovku. A tenhle foťák považuju za řekněme první. Spolu s ním jsem se začal totiž o focení zajímat o něco více.

Musím říct, že tenhle foťák byl vážně parádní. Vlastně pořád je, jelikož švagr ho sem tam ještě provětrá. Dobrá světelná optika, rychlé ovládání, sklopný displej, plný manuál. Co víc si na naučení přát.

CANON SX 20 IS

Postupem času ale začal SONY trošinku blbnout a i trošičku zaostávat za požadavky. Nastal tedy čas na změnu. Dlouhou jsem uvažoval co koupit. Hodně mne lákala zrcadlovka, ale proti ní byla její velikost a hlavně cena. Takže po dlouhých rozhovorech s některými kamarády jsem se rozhodl na vánoce 2009 pro koupi Canon SX 20 IS. Hodně tomu pomohlo i focení na závodech v Hořicích s Canonem S5, který jsem měl půjčen od Davida.

Při prvních fotkách jsem byl z Canonu nadšený. Dobré ovládání, velký zoom, ucházející světelnost, dobré funkce. Ale postupem času jsem nacházel drobnosti, které mi vadily. Naštěstí jich nebylo moc a byly to vesměs věci, které jsem nepotřeboval příliš často.

Foťák toho se mnou zažil opravdu hodně, projel se mnou kus Evropy. Prostě jsem ho využíval na 100%. Až do osudného servisu na podzim 2011. Odešlo mi totiž jedno čidlo u vyklápěcího displeje a tak jsem byl nucen dát foťák do servisu. A abych nebyl úplně na suchu, dostal jsem na chvíli od švagra do rukou jeho starou zrcadlovku Olympus. A to byla ta chyba. Zjistil jsem, že zrcadlovka mi maximálně vyhovuje, že kresba fotek je někde úplně jinde než u mého Canonu a prostě bylo to o něčem jiném. Takže sem se rozhodl pro změnu a začal se dívat po něčem novém... I když Canon samozřejmě doma nechám. Přece jenom je skladný a má pořád plno dobrých vlastností, díky kterým si i nadále zaslouží mou pozornost :o)

NIKON D5000

2012

Poté, co jsem měl půjčený švagrův Olympus, jsem se začal dívat po nějakém tom zrcadle. Prvně jsem chtěl taky Olympus. Sedělo mi ovládání, velikost a taky i hmotnost. Ale mělo to opět pár nedostatků, které mi vadily. Dal jsem tedy na rady své ženy a taky Davida a raději se začal dívat po něčem lepším. Volba byla mezi Nikon D 5000 či D5100 a Canon Eos 550D či 600D. Rozhodující pro mne byla cena. No a povedlo se. Náhodou jsem totiž v lednu 2012 natrefil na téměř nepoužívanou D5000 ze velmi příjemnou cenu. Takže nebylo co řešit a šel jsem do toho ;o). Takže už je doma první digitální zrcadlovka :o)

Fotoaparát jsem koupil se standartním sklem 18-55 F 3,5 - 5,6. ale to mi po chvíli přestalo stačit. Chtěl jsem stejně jako švagr 18-200, ale nějak se mi nedařilo sehnat nic za rozumné peníze. Když už jsem něco konečně našel, tak při vyzkoušení to nějak nebylo ono. Špatně to ostřilo na krátké ohnisko. Takže nakonec z koupě sešlo. Ale o to lépe. Koukal jsem totiž dál a nakonec jsem ve svém rodném městě koupil bezva sklíčko 18-105 F 3,5 - 5,6. No a s tímhle fotím vše. Sic zvažuju, že ještě něco přikupím, ale zatím čekám na vhodnou nabídku. Chtělo by to něco s lepší světelností, řekněme 2,8 :o)

Výběr toho nejlepšího, dle mne, s Nikonem D5000 najdete tady.

NIKON D7200

2016

Rozhodl jsem se opět trochu pokročit co se focení týče. Stávající Nikon D5000 mi nějak přestal stačit (samozřejmě je to i tom, že kolem mne všici přezbrojili). Začaly mi chybět možnosti nastavení, vykreslení detailů a někdy i větší možnosti nastavení ISO při focení za šera. Prostě toho bylo víc. Jenže do čeho dál jít? Jediné co jsem věděl, že zůstanu u Nikonu už jen kvůli stávající výbavě kterou mám a nebo mám k dispozici.

Po delších úvahách a konzultaci s pár kamarády jsem se rozhodl v lednu 2016 koupit si DX špičku od Nikonu - model D7200. Koupil jsem ji v setu s již pro mne známou 18-105. Časem bych chtěl ještě přikoupit pevnou 35 f1.8 a ještě nějaké menší telátko 70-300. Uvidíme, jak vše půjde a nepůjde. A nebo kdyby se konečně naskytla pěkná Sigma 17-50 f2.8... to by taky nebyla špatné :o)

Takže foťák je doma, manuál k němu je tlustý jak hrom, takže vzhůru do další etapy mého fotografického života.... I když, stále zůstávám jen cvakálistou.... Do fotografa mám hooodně daleko  :o)

Září 2016